“Na začátku byla malá chatička u lesa. Díky ní si místo tolik zamilovali a těšili se na každou volnou chvíli, kterou zde mohli s dcerami trávit. Dřevěná teráska stárnoucí do krásy byla skvělá na ranní kávu za letních dní, teplý čaj pili v zimě u roztopených kamen a pozorovali u toho vločky, jak se pomalu po dopadu na okno rozpouští. Chtěli se ale trochu nadechnout a sdílet radost z místa s ostatními. Přáteli, rodinou, dcerami, dcerami dcer….Proto k malé chatičce přirostla druhá. Stejně široká, stejně vysoká….o něco delší. Aby bylo místo pro všechny. Každý má svůj pokojíček, kde se může na chvíli schovat. Odpočinout si po lyžování, lesní procházce, štípání dříví nebo nedělním obědě. Všichni se pak ale potkají u jednoho stolu. A když bude aspoň trochu hezky, mohou se zase uvelebit na svojí staré známé terásce.”